Syn.: Abies atlantica (Endl.) Lindl. et Gordon, Cedrus africana Gordon ex Knight, Cedrus argentea Carrière, Pinus atlantica Endl.
Česká jména: cedr atlasský (Dostál 1950), cedr atlantský (Dostál 1989), cedr atlaský (Mareček 1994)
Slovenská jména: céder atlasský (Dostál 1950)
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Rozšíření: Druh pochází z pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku. V oblastech s mírnými zimami je vysazován jako parková a zahradní dřevina, objevuje se zde v mnoha kultivarech, značně oblíbené jsou zejména odrůdy s modrými a stříbřitými jehlicemi (ʻArgenteaʼ, ʻGlaucaʼ).
Ekologie: Ve své domovině roste v horských lesích, nezřídka na vápencovém podkladu, v pásmu od 1370 až do 2200 m n. m.
Popis: Vždyzelený jehličnatý strom 30–35(–40) m vysoký, jehož koruna je široká, kuželovitá, s větvemi vodorovně odstálými a vrcholem koruny obvykle vzpřímeným. Kmen je přímý, borka je tmavě šedohnědá, hladká, ve stáří šupinatě rozpraskaná a brázditá. Jehlice ve skupinkách po 19–28 jsou 1–2,5 cm dlouhé, tmavo- nebo modrozelené. Hnědožluté samčí šištice se objevují na podzim, jsou 3–5 cm dlouhé, válcovité, samičí šišky jsou vzpřímené, vejcovité, asi 6 × 4 cm velké, na okraji často lehce vtlačené, tmavozelené.
Využití: Jeho dřevo je trvanlivé, využívá se ve stavebnictví, truhlářství i řezbářství, dříve se sbírala i pryskyřice tohoto stromu.
Fotografováno ve dnech 29. 7. 2003 (Česko, Brno, Veveří), 14. 6. 2015 (Praha, Troja) a 1. 7. 2018 (Průhonice).